HISTORIE

Níže naleznete stručnou historii bývalých břevnovských fotbalových klubů.

SK Břevnov

1906-2006

Sportovní kroužek, později Sportovní klub, Břevnov (SK Břevnov) byl nejúspěšnější fotbalový klub z pražského Břevnova. Klub dne 4. srpna 1906 založili místní fotbaloví nadšenci v místní části Tejnka. Původním účelem spolku mělo být všestranné sportování, nicméně ze záznamů vyplývá, že se jednalo převážně o fotbalový klub, jež se svými výkony záhy zařadil mezi elitní pražské fotbalové týmy. Za dob Rakouska-Uherska se utkával s nejlepšími českými týmy a dokonce někteří jeho hráči nastupovali za českou reprezentaci. První výstroj byla složená z bílé košile s velkým B z černé stužky na levé straně a z černých trenek. Ale již ve druhém roce své existence zakoupil klub anglický červeno-bílý flanel, ze kterého nechal pro své hráče ušít košile. Červeno-bílá barva se tak stala tradiční klubovou barvou SK Břevnov. V roce 1907 se do klubu přidali členové a inventář SK Praha III a v roce 1908 Atletického a fotbalového kroužku Hvězda v Břevnově (AFK Hvězda Břevnov). 

V roce 1919 získal klub pro vybudování svého hřiště k pronájmu pozemek vojenské správy zvaný Na Skalách v místech dnešního strahovského Malého stadionu a nafukovací haly či tribuny Velkého strahovského stadionu. V roce 1924 nebo 1925 musel klub z důvodu výstavby strahovských stadionů hřiště opustit, aby zakotvil na hřišti v ulici Nad Tejnkou, v místech nedaleko dnešní strahovské Televizní věže. K největším úspěchům prvorepublikové éry klubu patřil v roce 1928 postup do I.B třídy Středočeské fotbalové župy, v jejímž rámci se umisťoval na předních místech soutěží a pohárových turnajů. Koncem roku 1930 klub dobrovolně odešel ze hřiště Pod Tejnkou a pronajal si pro tyto účely pozemek poblíž nedalekých ulic Žižkova a U Ladronky (mezi dnešními ulicemi Loutkařská, Kopeckého, Rozýnova, Oddělená). Tam působil až do roku 1939, kdy se SK Břevnov rozhodl vrátit na své tradiční hřiště v ulici Pod Tejnkou, které již neopustil. V roce 1943 SK Břevnov postoupil do I.A třídy a v následujícím roce 1944 dokonce do Středočeské divize, druhé nejvyšší soutěže. 

V roce 1946 končí SK Břevnov na druhém místě Středočeské divize a uniká mu tak jedna ze dvou příležitostí, kdy mohl bojovat o postup do první ligy. Ve druhé nejvyšší soutěži (Zemská liga) pak SK Břevnov působí až do roku 1949. Na podzim 1948 se v důsledku celkové reorganizace tělovýchovy a sjednocování sportovních organizací podle sovětského vzoru SK Břevnov slučuje s Břevnovským SK (viz níže) a jako oddíl kopané vstupuje do Sokola Břevnov. Téměř v každé sezóně dochází k reorganizaci systému soutěží a Sokol Břevnov ještě v roce 1951 opět bojuje o postup do první ligy, kdy v rozhodujícím zápase prohrává s Kladnem. Po likvidaci sokolských jednot se v roce 1952 klub stává součástí Tělovýchovné jednoty Posista a přijímá název Dům armády Posista Praha (DA Posista Praha). Do klubu přistoupili zaměstnanci podniku Posista Praha 1 a někteří Břevnované museli naopak jeho řady opustit. Od roku 1953 hrálo družstvo pražský krajský přebor (nejvyšší pražskou soutěž). V roce 1960 se Břevnovanům podařilo prosadit návrh na vyčlenění oddílu fotbalu z TJ DA Posista Praha a založení nové tělovýchovné jednoty, která navázala na tradici bývalého SK Břevnov a pod názvem Tělovýchovná jednota Břevnov (TJ Břevnov) mohla opět reprezentovat tuto pražskou čtvrť. Po následující čtyři sezony pak tým dorostu hrál dokonce nejvyšší celostátní soutěž. V této době klub získává převodem pozemek pod svým hřištěm, který si od roku 1924 s přestávkou v letech 1930–1938 pronajímal. Díky nadšení místních sportovců a solidaritě mnoha pražských klubů se podařilo hřiště renovovat a vybudovat důstojné zázemí pro fotbalisty i diváky. Hřiště bylo až do roku 1988 škvárové a až poté došlo k zatravnění. V roce 1960 dochází k další reorganizaci soutěží a pražský přebor se stává jednou ze třetích lig. TJ Břevnov se pravidelně na druhých a třetích místech soutěže, ale postup výše mu uniká. Při další reorganizaci soutěží po roce 1965 se stává pražský přebor pátou nejvyšší soutěží, ze které se postupuje do celočeské divize. TJ Břevnov hrál od té doby až do sametové revoluce nejčastěji právě v pražském přeboru, a to v obdobích 1966-1967, 1975-1981, 1982-2001. V obdobích 1965-1966, 1967-1975, 1981-1982 hrál TJ Břevnov pak dokonce divizi.

Mezi nejznámější hráče, kteří s fotbalem začínali v SK/TJ Břevnov, patřili Pavel Horváth, Jan Berger nebo Jaroslav Vejvoda. SK/TJ Břevnov se během své existence sehrál přátelská utkání mimo jiné s reprezentací Československa (1946), týmy Dunaújváros (1956), Lichtenberg (1964), BVG Berlin (1964), Lokomotive Brandenburg, Lokomotive Jerichow (1966), SM Drancy, Martinique (studenti) (1969), Sofie (?). Ještě v roce 1990 sdružovala TJ Břevnov 10 sportovních oddílů (fotbal, tenis, volejbal, judo, jóga, horolezectví, ZRTV, vysokohorská turistika, turistika, plachtění na závěsných padácích). Aktuálně spadají pod TJ Břevnov už jen dva sportovní oddíly, a to tenisový a volejbalový. Fotbalový oddíl po sametové revoluci nejprve přijal v roce 1993 nový název Football Club Břevnov (FC Břevnov) a následně od roku 1997 podle svého hlavního sponzora Football Club Dragoun Břevnov (FC Dragoun Břevnov). Mezi největší úspěchy patřilo, že klub v roce 1999 vyhrál Pohár Pražského fotbalového svazu. V roce 2001 postoupil Břevnov do divize a z ní v roce 2003 dokonce do ČFL, tedy české třetí ligy. V první sezóně obsadil hned vynikající třetí místo, ve druhé pak 13. Ve své třetí sezóně v ČFL, tedy 2005/2006, skončil klub na 15. místě, které ještě zaručovalo setrvání v soutěži. Po skončení sezóny ale klub opustil hlavní sponzor Dragoun, který prodal třetiligovou licenci rezervě FK Mladá Boleslav, čímž bohužel skončila existence posledního břevnovského fotbalového klubu. Břevnov tak paradoxně v roce, kdy měl slavit sto let od založení svého nejúspěšnějšího klubu, o tento svůj fotbalový klub přišel.

K zániku klubu přispěly také vleklé majetkové spory o pozemky pod hřištěm a jeho okolí a jejich privatizace v rámci náhradních restitucí v 90. letech. Hřiště si ještě několik let po zániku klubu pronajímalo několik týmů z jiných částí Prahy. Pozemky v bezprostřední blízkosti hřiště ale na přelomu tisíciletí skoupil majitel, který si později vymohl změnu územního plánu. V okolí hřiště byl v letech 2014–2017 vybudován developerský projekt obytných domů La Crone. Plocha původního hřiště sice zůstala alespoň prozatím nezastavěna a je stále vedena jako sportovní, nicméně se ocitla v sevření nové zástavby a bez možnosti přístupu veřejnosti. Majitel pozemku pod hřištěm usiluje o další změnu územního plánu s cílem zastavit plochu hřiště. V roce 2016 nechal zbourat starou tribunu, odstranit osvětlení a byla ukončena péče o trávník. V tomtéž roce ukončila provoz oblíbená Restaurace 1906, která byla dějištěm mnoha akcí místních obyvatel. V únoru 2017 byla zbourána i zbývající budova restaurace a šaten.

Barvy: červená a bílá, doplňkově modrá

Historické názvy:
1906-1950 SK Břevnov
1950-1952 Sokol Břevnov
1952-1960 DA Posista Praha
1960-1993 TJ Břevnov
1993-1997 FC Břevnov
1997-2006 FC Dragoun Břevnov

TJ Slavoj Břevnov

1955-1994

Tělovýchovná jednota Slavoj Břevnov (TJ Slavoj Břevnov) byla založena koncem roku 1955 v důsledku reorganizace tělovýchovy a sportu v celostátním měřítku. Svojí činností navazovala na zaniklý SK Hradčany, později působící pod názvem SK Union Praha IV, odkud se rekrutovali mimo jiné kluboví funkcionáři. Základem Slavoje se stali především zájemci o tělovýchovu bydlící v Břevnově. V té době měl klub také oddíl stolního tenisu a cyklistů a postupně vznikaly i další oddíly volejbalu, basketbalu, kopané, nohejbalu, sportu pro všechny, turistiky a rekreačního sportu. Fotbalový oddíl využíval od roku 1967 hřiště někdejšího Sportovního klubu Poštovního úřadu šekového (SK PUŠ), dnešní hřiště Unionu pod strahovskou Televizní věží (odtud příležitostně používaný název našeho hřiště na Slavoji). Slavoj měl po většinu svého působení dva týmy dospělých, dorost, starší a mladší žáky. Po přetrvávajících finančních problémech se fotbalový oddíl v roce 1994 sloučil s oddílem Dopravních podniků v Praze 5 (Motol – Podhájí). Soutěžní fotbal tak ve Slavoji zanikl a jeho hřiště tak ztratilo pravidelné využití a začalo chátrat. V současné době má Slavoj Břevnov kolem 300 členů, kteří sportují v oddílech sportu pro všechny, výkonnostního volejbalu mužů a žen a v oddílech rekreačního sportu (volejbal, florbal, halová kopaná, nohejbal). V letech 1977–1990 pořádal Slavoj jeden z nejkvalitnějších pražských turnajů mladších žáků za účasti nejlepších klubů té doby – Memoriál Jiřího Raka.

Barvy: modrá, bílá, červená

Břevnovský SK

1920-1948

Sportovní klub Hvězda Břevnov (SK Hvězda Břevnov) byl založen dne 11. dubna 1920 v Boleslavově ulici (dnešní Radimova). První hřiště se nacházelo v tzv. Škarpičkách na jihu břevnovského katastru. V roce 1921 došlo k přejmenování klubu na Břevnovský sportovní klub (Břevnovský SK) a stěhování na hřiště do tzv. Ďolíčku u Kajetánky (kde se později konaly také atletické mítinky DTJ). Barvami Břevnovského SK byla bílá a modrá a nejčastěji hráči nastupovali v bílých nebo modrobílých pruhovaných dresech. Pravidelných soutěží se Břevnovský SK začal účastnit od roku 1924. Působil většinou v nižších pražských třídách, v IV., III., II. tříde a v roce 1930 postoupil do pražské I.B třídy, kde setrval až do roku 1938. V tom roce klub opět sestoupil do II. třídy a zároveň dostal výpověď ze svého hřiště v Ďolíčku. Novým působištěm Břevnovského SK se stalo hřiště U Větrníku u stejnojmenné ulice na historickém území Velkého Břevnova na dnešních Petřinách. Politické poválečné změny v republice, další ztráta hřiště a nová celostátní reorganizace sportovního dění však ukončila činnost Břevnovského SK. V roce 1948 se Břevnovský SK sloučil s SK Břevnov a vstoupily do Sokola Břevnov (viz výše).

Barvy: bílá a modrá

SK Rudá hvězda Břevnov

1923-1927

Svůj sportovní klub měli také břevnovští dělníci. V roce 1923 založili Sportovní klub Rudá hvězda Břevnov (SK Rudá hvězda Břevnov), ale již v roce 1927 se klub rozpustil. Jeho hřiště se údajně nacházelo v prostoru Petřína za dnešními studentskými kolejemi na Strahově.

SK PÚŠ

Na území Břevnova také působil Sportovní klub Poštovního úřadu šekového (SK PÚŠ), později Sportovní klub Poštovní spořitelny (SK Poštovní spořitelny), který se věnoval především těžké atletice. Své sportoviště měl v místě stávajícího hřiště Unionu pod strahovskou televizní věží (odtud příležitostně používaný název našeho hřiště PUŠka).

PSK Olymp Praha

Na katastrálním území Břevnova také působil Policejní sportovní klub Olymp Praha (PSK Olymp Praha). Své zápasy hrál na plochodrážním stadionu Na Markétě na Petřinách. Fotbalový oddíl byl založen s cílem posilovat a rozvíjet fyzickou zdatnost vojáků a policistů v rámci dalších sportovních oddílů pod jednotným názvem Rudá Hvězda Praha (RH Praha). Tomu odpovídalo i tehdejší složení realizačního týmu i sportovců, které bylo tvořeno výhradně příslušníky ozbrojených sborů. V té době se oddíl kopané RH Praha dostal až do celonárodních soutěží. Porevoluční léta přinesla nejen změnu názvu klubu na PSK Olymp Praha. Nejvýznamnějším úspěchem oddílu kopané v novodobé historii je vítězství ve finále Poháru Pražského fotbalového svazu v roce 1996. V roce 2010 do Olympu přešla většina hráčů fotbalového oddílu Tělovýchovné jednoty Tatran Střešovice a o rok později došlo k definitivnímu sloučení pod hlavičkou Olympu. Fotbalový oddíl Olympu svoji činnost ukončil po více jak padesáti letech v roce 2017.